Jak stress ovlivňuje plodnost a početí

Stress

Chronický stres může výrazně zkomplikovat snahu o početí, protože v těle aktivuje režim „přežití“ na úkor plodnosti, což narušuje hormonální rovnováhu klíčovou pro ovulaci. Samotná cesta za miminkem přitom vytváří začarovaný kruh, kde neúspěch zvyšuje psychickou zátěž. Místo zraňující rady „prostě se uvolni“ je klíčové pochopit, že stres je normální reakce, a zaměřit se na jeho zvládání. Účinnou cestou je kombinace technik pro zklidnění mysli, jako je mindfulness, a fyzioterapeutických metod, které uvolňují fyzické napětí v těle, zejména v oblasti pánve, a tím vytvářejí lepší podmínky pro početí.

Rozumím vám (a nejste v tom sama)

Sedám si k počítači a přemýšlím, jak začít článek o tak citlivém tématu, jakým je stres a plodnost. Z vlastní dlouholeté zkušenosti vím, že jakmile se žena začne snažit o miminko a ono to hned nejde, slovo „stres“ na ni začne vyskakovat ze všech stran. Od rodiny, přátel, z internetu. „Hlavně buď v klidu.“ „Moc na to myslíš.“ „Musíš se uvolnit a ono to přijde.“

Věřte mi, znám to. Každá taková věta, byť myšlená dobře, ve mně vyvolávala jen větší pocit viny a selhání. Jako by to byla moje chyba. Jako bych se málo snažila být „v pohodě“.

Proto vám chci hned na začátku slíbit, že tento článek nebude další, který na vás naloží břemeno zodpovědnosti. Právě naopak. Chci vám nabídnout pochopení, soucit a hlavně informace podložené fakty, které vám pomohou ten obrovský tlak sundat z ramen. Pojďme se společně podívat na to, jak to s tím stresem doopravdy je.

Tělo v pohotovosti: Jak stres přepíná náš vnitřní „vypínač“ plodnosti

Představte si, že naše tělo má dva hlavní řídicí systémy. Jeden je pro „přežití“ a druhý pro „plodnost“. Systém pro přežití se zapne, když čelíme hrozbě – ať už je to divoké zvíře, nebo termín v práci. Tělo se připraví na boj nebo útěk.

Problém nastává, když tato hrozba nezmizí. Snaha o miminko, která se nedaří, je pro naše tělo přesně takový dlouhodobý, chronický stres. Náš systém „přežití“ je tak neustále v pohotovosti. A co udělá chytré tělo, které má pocit, že je v neustálém ohrožení? Logicky si řekne: „Teď není bezpečné prostředí pro založení rodiny. Všechnu energii musíme věnovat na přežití.“

Hlavním nástrojem, kterým to tělo dělá, je stresový hormon kortizol. Chronicky zvýšený kortizol funguje jako taková ruční brzda pro celý reprodukční systém. Může tlumit uvolňování hormonů, které jsou klíčové pro ovulaci, a narušovat tak celý menstruační cyklus. Nejde o to, že by si tělo něco „usmyslelo“, je to hluboce zakořeněný biologický mechanismus.

Začarovaný kruh, ze kterého je těžké vystoupit

Možná to znáte i vy. Ten pocit, že se točíte v kruhu. Neplodnost sama o sobě způsobuje obrovský stres. Ženy s neplodností prožívají stejnou míru úzkosti a deprese jako ženy s diagnózou rakoviny nebo HIV. Tento stres pak, jak jsme si vysvětlili, může dále zhoršovat naši hormonální rovnováhu. A když se početí znovu nepodaří, stres a pocity zklamání se jen prohloubí.

Tento cyklus dokonale ukazuje, jak se tělo v chronickém stresu rozhodne upřednostnit přežití před plozením, což paradoxně zvyšuje stres spojený se snahou o miminko.

Vliv stresu na plodnost: Klíčová data

Síla psychické pohody: Vliv programů pro mysl a tělo

Výzkumy jasně ukazují, že aktivní práce se stresem může dramaticky zvýšit šanci na otěhotnění. Tento graf porovnává úspěšnost početí u žen, které prošly programem zaměřeným na zvládání stresu, s těmi, které nikoli.

1 ze 6

lidí na celém světě se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) během života potýká s neplodností.

Nejste v tom sama. Je to globální zdravotní výzva.

2x vyšší pravděpodobnost

neplodnosti mají ženy, které v minulosti zažily depresivní symptomy.

To ukazuje na silné propojení duševního zdraví a plodnosti.

Jak funguje začarovaný kruh stresu?

Chronický stres

(Snaha o početí, práce, život…)

Tělo v pohotovosti

Aktivuje se osa „přežití“ (HPA) a zvyšuje se kortizol.

Reprodukce má pauzu

Tělo utlumí osu „plodnosti“ (HPG).

Tento cyklus ukazuje, jak se tělo v chronickém stresu rozhodne upřednostnit přežití před plozením, což paradoxně zvyšuje stres spojený se snahou o miminko.

Zvyšující se úzkost z neúspěchu vrací cyklus na začátek.

Je nesmírně důležité vědět, že v tomto kruhu nejste sama. Je to normální a bohužel velmi častá zkušenost. Nejste rozbitá ani neschopná, jen vaše tělo a mysl reagují na extrémně náročnou životní situaci.

Mýty, které vám jen přitěžují (a pojďme je zbořit)

Často od vás ve své ordinaci slýchám obavy, které pramení z dobře míněných, ale škodlivých rad. Pojďme si v nich udělat jasno.

Mýtus č. 1: „Když se přestaneš stresovat, určitě otěhotníš.“
Tohle je obrovské zjednodušení. Ano, chronický stres je významný přispívající faktor, ale neplodnost je komplexní zdravotní stav, který má mnoho příčin – od hormonálních problémů přes kvalitu spermií až po fyzické překážky, jako je endometrióza. Svalovat všechnu vinu na stres ignoruje skutečné zdravotní problémy a zbytečně klade vinu na ženu.
Mýtus č. 2: „Moje úzkost před IVF transferem způsobí, že to selže.“
Tohle je velmi častý strach. Ale mám pro vás uklidňující zprávu. Velké studie ukázaly, že emoční úzkost těsně před jedním cyklem asistované reprodukce neměla vliv na to, zda cyklus uspěje, nebo ne. Cítit se nervózně je naprosto normální a neznamená to, že si tím něco kazíte! Nebezpečí chronického stresu spočívá spíše v tom, že je hlavní příčinou, proč páry léčbu předčasně vzdají kvůli vyčerpání. Klíčová je tedy vytrvalost, ne dokonalá duševní pohoda.

Cesta ven z kruhu: Jak znovu získat pocit kontroly

Dobrá zpráva je, že i když nemůžeme ovlivnit výsledek, můžeme ovlivnit, jak se na té cestě cítíme. Cílem není stres úplně odstranit – to je nemožné. Cílem je naučit se s ním pracovat a změnit jeho dopad na naše tělo. A výzkumy ukazují, že to má obrovský smysl. Jedna studie odhalila, že 55 % žen, které se účastnily programu pro mysl a tělo zaměřeného na zvládání stresu, otěhotnělo, ve srovnání s pouhými 20 % v kontrolní skupině.

Co tedy skutečně funguje?

Síla všímavosti (mindfulness): Jde o praxi, kdy vědomě a bez posuzování vnímáte přítomný okamžik. I pár minut denně, kdy se soustředíte jen na svůj dech, pomáhá uklidnit nervový systém a vystoupit z neustálého kolotoče negativních myšlenek.
Jemný, všímavý pohyb: Zapomeňte na vyčerpávající tréninky, které mohou tělo ještě více stresovat. Pravidelná chůze, jóga nebo strečink prokazatelně snižují hladinu kortizolu a zlepšují náladu.
Spánek jako lék: Nepodceňujte sílu spánku. Cílem by mělo být 8–9 hodin za noc. Během spánku se tělo regeneruje z fyzických i psychických stresorů dne.
Vybudujte si podpůrný systém: Nemusíte na to být sama. Mluvte o svých pocitech s partnerem, najděte si kamarádku, která vás vyslechne, nebo se připojte k podpůrné skupině. Sdílení snižuje pocit izolace, který je pro stres živnou půdou.

Jak vám mohu pomoci já? Spojení těla a duše v praxi

Chronický stres se neodehrává jen v hlavě. Velmi silně se „ukládá“ do našeho těla v podobě svalového napětí, stažení a blokád. Často to pociťujeme v oblasti šíje, zad, ale především v oblasti pánve. A právě tady se propojuje psychická pohoda s fyzickou připraveností těla na těhotenství.

Ve své praxi se zaměřuji přesně na toto propojení:

Metoda Ludmily Mojžíšové: Tato geniální metoda je založená na uvolnění blokád v páteři a pánvi a na aktivaci svalů pánevního dna. Když uvolníme fyzické napětí, zlepší se prokrvení orgánů v malé pánvi, včetně dělohy a vaječníků, a celé tělo dostane signál, že je v bezpečí.
Měkké techniky a viscerální terapie: Těmito jemnými, ale velmi účinnými technikami cíleně pracuji na uvolnění stažených svalů a fascií v oblasti břicha a pánevního dna, které mohou být vlivem stresu stažené.
Holistický přístup: Vždy se na vás dívám jako na celek. Proto kromě samotné fyzioterapie často doporučuji i podpůrné metody, jako jsou bylinky a čaje na zklidnění, tipy na úpravu životního stylu nebo hormonální jógu, které vám pomohou najít rovnováhu.

Jste silnější, než si myslíte

Cesta za miminkem je někdy maraton, ne sprint. Je plná naděje i zklamání. Pamatujte si ale, prosím, že vaše pocity jsou v pořádku. Váš stres není vaše selhání, je to reakce na nesmírně náročnou situaci.

Nejste v tom sama. Každý malý krok, který uděláte pro péči o sebe – ať už je to pět minut hlubokého dýchání, procházka v přírodě nebo rozhodnutí vyhledat pomoc – se počítá. Děláte to nejlepší, co v danou chvíli umíte. A to je víc než dost.

Pokud cítíte, že by vám moje pomoc mohla na vaší cestě ulevit, neváhejte se na mě obrátit. Jsem tu pro vás.

Často kladené dotazy

Může stres sám o sobě způsobit vynechání menstruace?

Ano, silný nebo dlouhodobý stres může být přímou příčinou vynechání menstruace. Děje se to proto, že stresové hormony, jako je kortizol, mohou narušit časované uvolňování hormonů, které řídí ovulaci. Pokud nedojde k ovulaci (což se nazývá anovulační cyklus), tělo nespustí menstruační krvácení. Nejde tedy o vaši chybu, ale o přirozenou reakci těla, které vnímá, že se nachází v nebezpečném období, a proto dočasně „vypne“ reprodukční funkce.

Jak dlouho trvá, než se tělo po stresovém období vrátí do normálu?

To je velmi individuální a záleží na tom, zda šlo o krátkodobý (akutní) nebo dlouhodobý (chronický) stres. Po akutním stresu, jako je zkouška nebo hádka, se tělo obvykle vrátí do rovnováhy během několika hodin či dní. U chronického stresu, který je typický pro snahu o početí, je to složitější. Tělo zůstává v neustálém stavu pohotovosti. Návrat k normální funkci reprodukčního systému nezávisí na čase, ale na aktivním zvládání stresoru a zavedení technik, které tělu signalizují bezpečí – jako je relaxace, jemný pohyb a dostatek spánku.

Ovlivňuje stres i plodnost mého partnera?

Rozhodně ano a je to velmi důležité téma. Mužská plodnost je na stres stejně citlivá jako ta ženská. Chronický stres u mužů může vést ke snížení hladiny testosteronu, což přímo narušuje tvorbu a kvalitu spermií. Může se to projevit nižším počtem spermií, jejich sníženou pohyblivostí nebo horší morfologií. Psychický tlak navíc často vede k úzkosti z výkonu a ztrátě libida, což snahu o početí dále komplikuje.

Existují konkrétní vitamíny nebo bylinky, které pomáhají proti stresu a podporují plodnost?

Ano, existuje celá řada doplňků a bylin, které mohou podpořit jak psychickou pohodu, tak plodnost. Mezi často zmiňované patří například bylinky z kategorie adaptogenů (jako je Ashwagandha), které pomáhají tělu lépe se vyrovnávat se stresem, nebo vitamíny skupiny B a hořčík, které jsou klíčové pro správnou funkci nervového systému. Je však naprosto zásadní jakékoli doplňky konzultovat s lékařem nebo odborníkem, protože i bylinky mohou mít silné účinky a nemusí být vhodné pro každého, zvláště v kombinaci s jinou léčbou.

Jaký typ cvičení je nejlepší a jakému se vyhnout, když jsem ve stresu?

Při snaze o početí a ve stresu platí, že méně je někdy více. Intenzivní cvičení, jako je HIIT nebo běh na dlouhé tratě, může tělo vnímat jako další stresor a dále zvyšovat hladinu kortizolu. Naopak ideální je jemný, všímavý pohyb, který podporuje relaxaci a snižuje napětí. Skvělou volbou je jóga (zejména restorativní nebo hormonální), pilates, chůze v přírodě nebo plavání. Tyto aktivity pomáhají zklidnit nervový systém a zároveň zlepšují prokrvení v oblasti pánve.

Slyšela jsem, že stres může způsobit potrat. Je to pravda?

Toto je velmi citlivá otázka. Silný chronický stres může teoreticky ovlivnit rané fáze těhotenství. Může narušit tzv. luteální fázi (období po ovulaci) a snížit produkci progesteronu, který je klíčový pro přípravu děložní sliznice a udržení těhotenství. Zvýšený kortizol může také negativně ovlivnit úspěšné zahnízdění embrya. Je ale nesmírně důležité říci, že drtivá většina časných potratů je způsobena genetickými abnormalitami plodu a není to ničí vina. Obviňovat se ze stresu situaci jen zhoršuje.

Jak poznám rozdíl mezi běžným stresem a problémem, který bych měla řešit s odborníkem?

Běžný stres přichází a odchází a obvykle víme, co ho způsobilo. O problému, který si zaslouží pozornost odborníka, mluvíme tehdy, když se stres stane chronickým a začne negativně ovlivňovat váš každodenní život. Varovnými signály mohou být dlouhodobé problémy se spánkem, ztráta zájmu o aktivity, které vás dříve těšily, neustálé pocity úzkosti nebo beznaděje, podrážděnost, problémy ve vztazích nebo pokud se vaše myšlenky neustále točí jen kolem snahy o početí a máte pocit, že situaci nezvládáte.

Můj partner a já se se stresem vyrovnáváme úplně jinak. Je to normální?

Ano, je to naprosto normální a velmi časté. Ženy mají tendenci o svých pocitech a úzkostech více mluvit a vyhledávat podporu, zatímco muži se mohou uzavírat do sebe, protože diagnózu neplodnosti mohou vnímat jako ohrožení své identity a mužnosti. Důležité je si tyto rozdíly uvědomit, vzájemně se nesoudit a otevřeně komunikovat o svých potřebách. Někdy může pomoci věta jako: „Vím, že to prožíváš jinak, ale potřebuji, abys mě teď jen vyslechl.“

Autorka článku Vendula Johanes

Vendula Johanes je gynekologická fyzioterapeutka, která s empatií a odborností provází ženy na jejich cestě za miminkem. S více než 15 lety praxe a mnoha certifikacím, například v Metodě Ludmily Mojžíšové, pomohla na svět již více než 200 dětem.

Přejít nahoru